Přeskočit na hlavní obsah

DP Praha - základní kurz, den třetí

A je tu středa, polovina týdne a polovina naší cesty ke zdárnému, (jak všichni doufáme), dokončení základního kurzu na práci řidiče autobusu u Dopravního podniku Hl. m. Prahy.

A je to pořád lepší a lepší. Teď už si myslím, že budeme všichni z našeho déčkařského kurzu na tenhle týden vzpomínat jen v dobrém. Učení se na nás sice valí a zkouškový pátek se neúprosně blíží, ale alespoň za mne nutno říct, že mám z téhle "autoškoly" pořád lepší pocit. Proč? No například jsem si myslel, že včerejší lektor, který nastavil laťku hodně vysoko svým přístupem k nám a schopností zaujmout, je maximum, co nám můžou nabídnout. Mýlil jsem se.

Dnešní lektor byl rozhodně minimálně srovnatelný. Učil nás celý den a my měli většinu času úsměv na tváři a přilepené oči na promítací plátno a rozhodně nám neuteklo ani slovo z výkladu. Já nechci, aby to tu znělo nějak vychvalovačně vůči nim a tak... ale nutno je uvědomit si, že tyhle články píšu několik hodin po svých zážitcích a koukám na ně svým subjektivním pohledem. A já jsem z dneška zase nadšený.

Skvělá výuka, hodně kvalitní promítané materiály, (ten rozdíl mezi dnešními a těmi hasičskými je asi jako mezi věží z kostek, postavenou dětmi v mateřské školce a Empire State Building - proboha proč?), názorné ukázky, zase hromada věcí z praxe a ze života autobusáka.

Probírali jsme nejprve OIS - informační systém v autobuse, tedy všechny ty světelné cedule, co tam potkáváte. Od té vpředu, která vám ukazuje číslo linky a kam autobus jede, přes boční cedule a zadní panel, po takovou tu televizi uvnitř, která vám ukazuje jednotlivé zastávky. K tomu samozřejmě systém hlášení zastávek a jiných událostí, systém přihlašování do autobusů, obsluhu informačního systému, řešení případných závad. 

A jako druhý bod jsme dnes měli obsluhu radiostanic v autobuse a jejich praktické použití. A z toho bude v pátek i teoretický a praktický test. I tam byly všechny výukové materiály promítané na plátno hodně podrobné, kvalitní, přehledné a video, které následovalo a vysvětlovalo použití radiostanice bylo super. Pak jsme dostali možnost si komunikaci vysílačkou cvičně vyzkoušet a to bylo taky zábavné :-) Samozřejmě, že tam byly přešlapy a chybky, ale proto se to právě učíme a v mnoha případech jsme se i dobře zasmáli. to víte, nic tolik nepotěší, jako přešlapy druhého :-)

I dneska nechyběly situace, kdy jsme se srdečně pobavili. Dvě z nich s dovolením vypíchnu. Ve chvíli, kdy jsme probírali kontrolu označovačů jízdenek, která se provádí vždy před výjezdem autobusu, kontrolním zasunutím papírku shodného rozměru, jaký má jízdenka a s ním se projdou všechny strojky v autobuse a vyzkouší se, zda tisknou přesně to, co mají, se jeden z kolegů zeptal, jestli jsou strojky nějak očíslované. Jinými slovy, jestli by nestačilo kontrolní lístek, který pak celou dobu výkonu autobusu zůstává v autobuse pro případ kontroly, zasunout opakovaně jen do strojku u kabiny řidiče a tak kontrolu "očůrat" :-D

Prostě dokonalý "český" dotaz u kterého jsme se zatraceně nasmáli, zvláště, když lektor s hraným pochopením souhlasil s tím, že procházet autobus, zvláště harmoniku až dozadu... a pak ještě nedejbůh zpátky ke kabině, je prostě děsná dálka... a je-li autobus navíc zaparkován v garážích Kačerov, které jsou do kopce, je to prostě obrovský výkon, zvláště ve 4 ráno :-D Padali jsme smíchy :-)

A poznámka, že přece nemůžeme být blbí, když nastupujeme k Dopravnímu podniku, který pánbůh stvořil k tomu, aby nás měl všechny pohromadě a necourali jsme se mu všude možně po světě, to zabila :-D

---

Tohle byl fakt úžasný den a já budu doufat, že si moje chabá paměť tenhle den nějakou dobu na tom mozkovém harddisku uchová.

---

Ale protože už víte, že jsem přece jen rejpal, jednu drobnou výtku Dopravnímu podniku si přece jen neodpustím. A míří zase na jeho slavné výukové materiály, které jsme obdrželi při nástupu do kurzu. Nejen, že jejich písmo je miniaturní, ale tím, že jsou černobílé, najde se tam i poněkud bizarní situace:


No, posuďte sami... to je výukový materiál za všechny prachy. Tak ok, když už chci ušetřit na barevném tisku, tak jeden kruh udělám bílý, druhý černý nebo jeden štrafovaný a druhý mřížkovaný... možností se nabízí hned několik. Zato tohle je na nobelovku :-)

A přitom to jsou všechno naprosto zbytečné kraviny, které lze tak snadno napravit. Jen se obávám, že v systému takového molocha, jakým je DP, by se jednalo o proces na měsíce, s třiceti kulatými razítky, dvaceti formuláři a třemi audity. Nebo ne?

Tak všem příjemný večer a pokud se vám blog líbí, nezapomeňte dát na facebookové stránce BusDriverCZ "Sledovat", aby vám neunikl žádný nový výplod :-)

Váš BusDriverCZ



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Atlas cestujících, část první - Babosedník

V jednom z předešlých příspěvků jsem rozebral řidiče autobusů, tak abych nezůstal nikomu nic dlužen, koukneme se dneska na druhou stranu barikády, tedy na naše milé cestující. Předem samozřejmě nutno podotknouti, že se jedná o nadsázku (řidiči autobusů samozřejmě vědí, že ne a že je to jen slabý odvar :-D ) a že máme, přesto všechno, naše milé pasažéry, cestující, kaštany či substrát, či jak jim jen chceme říkat, vlastně rádi :-) Na úvod tedy snad trocha definice, aneb, co nám o cestujících říká odborná literatura, konkrétně publikace "S lang pražských dopraváků"   od   autorů Františka Proška a Pavla Adámka: Kaštani [= přepravní substrát, = smetáci] cestující [vzniklo pravděpodobně v začátcích provozu metra, kdy při ranním otevření vstupu do stanic větší počet cestujících spěchal po schodech na nástupiště - "sypali se jako kaštany"] - vysypat kaštany: nechat vystoupit cestující Tolik citace z moudré knihy :-) Podobné vysvětlení lze najít i na stránkách Busportal.c...

Atlas cestujících, část třetí - Nekalé živly

Týden uběhl jako voda... zdá se mi to nebo tenhle rok letí jako zběsilý? Před chvílí byly vánoce a už každý blbne s Valentýnem. Než se otočíme, přijdou Velikonoce.  Myslíte, že Máchal (https://www.instagram.com/machalbusak/) bude na Valentýna v autobuse rozdávat místo tradičních bonbónů, taková ta srdíčka alá gumoví medvědi? Nebo objetí zdarma? :-D To by se mu nástup cestujících dobře protáhl. Pokud by si za sebe nesjednal zástup... Jestli někdo z vás pamatuje ve starých kloubových Ikarusech tu průvodčí, co seděla za přepážkou uprostřed busu, to by mohlo fungovat :-D Dnešní téma bude zase trochu ošemetné, ale když jsme zmákli kočárky, tohle dáme levou zadní. Zkusíme si povědět o těch "cestujících", které nevidíme rádi, ale přesto se nám vyskytují v míře nemalé. Jmenný atlas cestujících (nejen) pražské MHD Hnízdil Nevábný S tímto druhem máme zkušenost všichni, jak my řidiči, tak naši cestující. Je to taková ta bizardní postavička neurčitého tvaru, stáří, převážně mužského pohl...

Atlas cestujících, část třetí - Kočárník Mateřský

Zdravím vás po týdnu a děkuji za všechny vaše ohlasy :-) Jsem rád, že vás blog baví. Tento týden neproběhly žádné katastrofy ani mimořádné události, kromě vyloučení z přepravy několika nezpůsobilých jedinců a proto můžeme hned skočít na třetí díl. Nebojím se totiž, že by nebylo o čem povídat. Jmenný atlas cestujících (nejen) pražské MHD Kočárník Mateřský Protože tento druh cestujícího bývá výjimečně nervózní a nedůtklivý a toto téma tak bude výbušné jak Papinův Hrnečku vař, pomůžeme si citacemi z "Přepravních podmínek PID". Ty budou vždy kurzívou a podbarvené. Jako tato věta. Ono totiž býti rodičem nemluvněte není zpravidla procházka růžovou zahradou, ani pobytem v lázních, i když se vám to budou ze všech stran snažit vsugerovat. Kdo tu zkušenost má, dá mi jistě za pravdu. Toto téma nebude příliš veselé, ale přesto je nutné se mu pověnovat, protože to, co rodič dokáže vymyslet je občas neuvěřitelné... Pokud se k tomu navíc nenacházíte ve vrstvě obyvatelstva, které své, samost...