BusDriverCZ

Na začátek nutno podotknouti, že jsem pražák a tak se necítím býti ve "svém" městě a ve "své" zemi buranem. Spíše naopak. Orientuju se zdatně v hlavním městě, nedělají mi problém trasy metra či systém tramvajové dopravy a vím, co to je, když se řekne: "sejdeme se pod vocasem". Tohle všechno se poněkud smazává ve chvíli, kdy se dostanete do jiného velkoměsta. Pravda, kdyby člověk přišel z vesničky s pěti staveními, kde největším povyražením je nedělní cesta do vedlejší vsi, kde mají i kostelík, asi by na tom byl hůř. Ale ani jako pražák odkojený Vltavou nemáte vyhráno. Prvně jsem tenhle pocit zažil v Paříži, když jsem se měl zorientovat v plánu metra. Se základními znalostmi systému metra, tedy co je to přestupní stanice, že jsou linky barevně odlišené a že se musí vlézt pod zem, aby člověk našel vlak, máte určitý náskok... Ale na druhou stranu srovnejte toto:   Už na první pohled vám musí být jasné, v čem je zakopaný pudl. Stojíte před tím, zíráte na to a ...

Jmenuji se Tomáš, v době mého anglického dobrodružství mi bylo 44 let a jednoho krásného dne jsem si řekl, že bych zkusil něco jiného, než ježdění SORkou od Kutnohorského nádraží k poliklinice a zpět a začal uvažovat o změně. A jako na zavolanou se objevil na facebooku inzerát agentury, že zprostředkuje práci řidiče autobusu v Londýně. Chápete? V Londýně! S tím big červeným dvoupatrákem, co všichni známe z fotek. No neberte to :-) Ale moje anglina... no žádná sláva, ale za zkoušku člověk nic nedá, že? Tak jsem to zkusil a 11. června 2018 nastoupil v Anglii k firmě Metroline. A teď? Jezdím s tím big červeným dvoupatrákem, co všichni známe z fotek. No neberte to :-) A o tom, co mne k tomu přivedlo, jak probíhaly přípravy a první kontakty a o tom, co vás čeká, když se i vy rozhodnete vystoupit ze své komfortní zóny a změníte svůj život, až už jenom za účelem vydělat pár korun navíc nebo jít žít do jiné země jako já... o tom je tenhle blog. Váš BusDriver Tomáš čtě...

Tak sedím v Anglii... v Londýně... v Northfields, v pokoji hostelu, najedený, vysprchovaný a jdu psát, co se stalo od rána... a připadá mi to, jako kdyby to bylo před týdnem. Ráno jsem se probudil v půl šesté a cestovní horečka mne vytáhla z pelechu. Plánoval jsem odejít z domova ve čtvrt na osm... Ale znáte to... všechno zabalené, připravené a člověk nemá stání. Tak jsem se kolem sedmé rozloučil s drahou polovičkou a vydal se na autobus. Na to naše slavné Kutnohorské MHD.  Autobus jel během chvilky a tak jsem zanedlouho kupoval lístky na nádraží. Lístek do Prahy s prodloužením na MHD v rámci Ropid... 84 Kč. Počkal jsem si asi půl hodiny na vlak a jelo se... Kolín... Praha. V Praze na Hlaváku jsem upaloval, že půjdu na metro a najednou slyším hlášení, že od hlavní budovy odjíždí pravidelný autobus na letiště...  No bomba. Skočil jsem do něj a za nějakých dvacet minut byl na letišti... Terminál 1 Všichni chodí na letiště dvě hodiny před odletem, jen já tam...