BusDriverCZ

Druhá z mých vzpomínek na Londýn, když jsme už u těch lodí, musí zákonitě patřit válečné lodi HMS Belfast. Ta mne vlastně uvítala v Londýně a byla první "pamětihodností", kterou jsem si prolezl :-) Doslova. Hned druhý den, co jsem byl v Londýně, jsem vyrazil do města. O mém druhém dni v Londýně si můžete přečíst zde: https://busdrivercz.blogspot.com/2018/06/druhy-den-v-londyne-no-tak-jsi-mne-teda.html Byl jsem natěšený vidět z Londýna něco víc než ten ošuntělý hotel, ve kterém jsem přespal... a kupodivu se ráno i vzbudil, (po takové noci člověk chápe úsloví, že každé ráno se člověk znovu rodí), a vyrazil jsem na metro. Vystoupil jsem na stanici "Monument", vylezl z podzemky na ulici a nadechl se. Londýn. Asi minutu stojím, vnímám si tu atmosféru a crr... telefon. Dalších cca 15 minut jsem strávil telefonováním na všechny světové strany, že jsem v pořádku, živý atd. atd. Položil jsem telefon, abych ho vzápětí zvedl znovu. Tentokrát přepnout...

Včera jsem na konci článku zanadával, jak je Londýn hnusné, špinavé a divné město. Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil... Dneska mi Londýn ukázal svoji druhou tvář... a já se do ní zamiloval :-) Noc byla hrozná :-D Na pokoji smrad... jeden spolubydlící se vrátil po půlnoci a vyhulil venku asi celou tabačku, protože neskutečně smrděl po nikotinu (nebo co to bylo). Navíc bylo na pokoji děsné horko... ale co, únava nakonec zvítězila. Zato ráno jsem vstal první (a to bylo asi 8,30 hod.) a po ranní očistě si udělal kávičku, k tomu croissant... a mazal do města na výzvědy :-) Na stanici Nortfields jsem vytáhl z bankomatu 20 GBP, abych měl v peněžence nějakou hotovost. Abych se nemusel ptát, když si chci koupit limonádu, jestli můžu platit kartou. Teda, uff... oni mají průhledné bankovky... aspoň 10 GBP... jiné jsem zatím neviděl. Dojel jsem na stanici u London Bridge... vystoupil z metra a ocitl se u Monumen...