Tři dny na hamburské výluce za vlak z Quickbornu do Burgwedel za mnou a zatím musím konstatovat, že dobrý. S harmonikou jsme se naladili na stejnou notu od první chvíle, obrubníky stále drží stejné skóre z prvního dne 1:0 a my se točíme do zblbnutí dokola. Jede, jede mašinka... Ještě než se pustím do pár drobností, pochycených praxí, chci vám poděkovat za vaše zprávy a komentáře. Hodně mne vždycky potěší ty od našich řidičů, mám potvrzené, že to čte nejen Umbrella, ale i kluci z Flixu a dokonce i pár kluků, co točí tuhle výluku nebo výluku v Berlíně. A zprávy od řidičů z DPP, že se mám na co těšit. Nebo, že se na mne těší... já už nevím, tak nějak to bylo :-) Už to vidím. "Jo, to seš ty! Tak póóójď... Chlapi, na něj!!!" :-D No, co se týká Qiuckbornu. Nezastavujeme, máme zpoždění. Díky rekonstrukci chodníků v Burgwedelu, (nebo co to tam kutí), nachytáváme přes den kolem deseti až patnácti minut zpoždění, díky čemuž pak zpravidla nevycházejí pauzy, (pokud k tomu ještě člověk ví...
aneb autobusákem krok za krokem z Anglie do srdce Evropy