Zdravím vás po týdnu a děkuji za všechny vaše ohlasy :-) Jsem rád, že vás blog baví.
Tento týden neproběhly žádné katastrofy ani mimořádné události, kromě vyloučení z přepravy několika nezpůsobilých jedinců a proto můžeme hned skočít na třetí díl. Nebojím se totiž, že by nebylo o čem povídat.
Jmenný atlas cestujících (nejen) pražské MHD
Kočárník Mateřský
Protože tento druh cestujícího bývá výjimečně nervózní a nedůtklivý a toto téma tak bude výbušné jak Papinův Hrnečku vař, pomůžeme si citacemi z "Přepravních podmínek PID". Ty budou vždy kurzívou a podbarvené. Jako tato věta.
Ono totiž býti rodičem nemluvněte není zpravidla procházka růžovou zahradou, ani pobytem v lázních, i když se vám to budou ze všech stran snažit vsugerovat. Kdo tu zkušenost má, dá mi jistě za pravdu.
Toto téma nebude příliš veselé, ale přesto je nutné se mu pověnovat, protože to, co rodič dokáže vymyslet je občas neuvěřitelné...
Pokud se k tomu navíc nenacházíte ve vrstvě obyvatelstva, které své, samostatného pohybu neschopné potomstvo nevozí v luxusním SUV, (v lepším případě nemáte najatou chůvu či au-pair, která jej přepravuje za vás, často vám nezbyde jiná možnost, než naložit svého potomka do pofidérního zařízení, zvaného kočárek a vyjet s ním na ulici.
Občas je nutné s vaší čerstvě vylíhlou ratolestí zajít k lékaři, (neboť rčení, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař, není zcela přesné... zkuste požádat vašeho pediatra, že se vám nechce jet k němu, ať přijede on k vám...), občas musíte na nákup či jiné pochůzky, (a nechat své novorozeně samotné doma prý není tak úplně legální) a někteří jedinci prý dokonce chodí s kočárky na čerstvý vzduch! Považte, takový nerozum! V dnešní době. Ale kdo chce kam, pomozme mu tam. A my pomáháme.
Všechny prostředky veřejné hromadné dopravy, nejen v metropoli, jsou přizpůsobeny více či méně pro přepravu dětských kočárků. A protože nás zajímají autobusy a konkrétně pražské MHD, koukneme se trochu na zoubek tomu, jak si vedou rodiče s těmito pojízdnými postýlkami, právě zde.
No, co si budeme povídat, je to kolikrát děs a hrůza :-)
To, co jsou maminky (a zde opravdu převládá tento gender, protože u tatínků se následující situace vyskytují zřídka, snad pro jisté lepší technické myšlení... i když výjimky se najdou), schopné vymyslet při přepravě svých ratolestí se často vymyká zdravému rozumu. A, i když se vám bude zdát, že přeháním, často ohrožují své dítě na zdraví a na životě těmi nejabsurdnějšími způsoby. Osobně se divím, že se tolik kojenců dožije dospělosti poté, co byli svými rodiči vláčeni prostředky MHD.
A tentokrát nepůjdeme podle druhového rozdělení, ale probereme si postupně všechny situace a jejich specifika. Na začátek malou poznámečku: "Maminky a tatínkové, já to chápu. Bohužel neexistuje v ČR institut, kde by čerstvé prvorodičky a nastávající tatínkové, jakmile si převezmou dítě v porodnici, k němu získali i návod k použití. A to alespoň do 3-5-ti let, kdy už se dítě postaví na vlastní nohy a může si jít po svých :-) A to je chyba. Ukáží vám, jak kojit, možná jak přebalovat, ale už vás nikdo nenaučí, jak jezdit s kočárkem autobusem, v tramvaji, po eskalátoru... Máte si na to přijít sami. A tak se učíte metodou pokus - omyl. Párkrát miminko vyklopíte z kočárku a ejhle, najednou to naskočí a z vás je Matka a Otec Roku. Takže, jak to vlastně je?"
PŘÍCHOD NA ZASTÁVKU A ČEKÁNÍ NA SPOJ
Už při příchodu na zastávku autobusu byste... (a od této chvíle se na vás budu obracet jako na matky v ženském rodě, nemějte mi to za zlé, ale je vás přece jen více, než samostatně cestujících tatínků s kočárkem... se nedivím, že jim nedáte plnou důvěru, do hospody můžou s kočárkem dojít pěšky ;-), tedy byste... milé maminky, měly přestat žvatlat s kamarádkou přes telefon o včerejším krásném výtvoru, co do plínky zvládlo vaše geniální miminko a bylo by načase se rozhlédnout a zhodnotit situaci. Předně se podívejte na výšku obrubníku, ze kterého budete nastupovat. Je tam nástupní ostrůvek vysoký, který po zastavení autobusu (již máme všechny nízkopodlažní) bude tvořit s podlahou autobusu víceméně rovinu nebo stojíte v podstatě na úrovni vozovky a budete muset při nástupu kočárek naklonit, jako při zdolávání schodů?
Dále, se rozhlédněte, kolik dalších kočárků na spoj čeká a v očekávání toho, že v autobuse již nějaký kočárek může jet z předchozích zastávek, zhodnoťte svou šanci na to, že se autobusem svezete. Pokud jedete jednu, dvě stanice, třeba by stálo za to (při hezkém počasí) udělat si procházku na čerstvém pražském vzduchu. Oběma by vám to jistě prospělo :-)
No a nakonec buďte připravena dát řidiči znamení o tom, že do jeho spoje hodláte nastoupit.
To je velmi podceňovaná a přesto neskutečně důležitá věc. Tak nejprve k přepravním podmínkám:
![]() |
(zdroj: PID) |
Před nástupem do tramvaje, autobusu a trolejbusu dá cestující s dětským kočárkem znamení řidiči zvednutím paže; nastoupit lze pouze s vědomím řidiče.
Pominu-li, že někteří řidiči si právě tuto věc náležitě vychutnávají a mamince dají velmi důrazně najevo, že bezpodmínečně vyžadují splnění této povinnosti, je to důležité z několika důvodů. Řidič nečte myšlenky a neví, zda právě jeho autobusem hodláte cestovat či čekáte na jiný. A protože, pokud jedete s ním, musí udělat několik věcí navíc, oproti běžnému odbavení cestujících, musí vědět o vašem úmyslu dopředu.
Navíc je šance, že pokud narazíte na řidiče gentlemana, spustí v případě nižšího obrubníku autobus o něco níž, aby vám usnadnil nástup a rozhodně vám dá dostatek času na nástup a bezpečné "zaparkování" kočárku na určeném místě.
Ale!
Stejně tak, protože má přehled o situaci ve voze a ví, kolik kočárků, invalidních vozíků, osob se sníženou pohyblivostí například s chodítky a celkově cestujících ve voze má, může vám ukázat, že není možné, abyste do jeho vozu nastoupila.
Řidič nebo jiná pověřená osoba může z důvodu okamžité přepravní situace (vozidlo je plně obsazeno nebo je vyhrazená plošina již obsazená jiným dětským kočárkem nebo vozíkem pro invalidy nebo jízdním kolem) přepravu dětského kočárku odmítnout.
A tady se dostáváme opravdu do oblasti výbušnosti. Odmítnout nástup mamince s kočárkem je totiž něco, jako strkat hlavu lvici do tlamy. A to, že nedáte řidiči znamení, že chcete nastoupit a zabodnete oči do refíže, abyste se s ním pohledem nestřetla a neviděla jeho odmítavé gesto, to zpravidla nepomůže. Pokud budu trvat na tom, že do autobusu nenastoupíte, věřte mi, že nenastoupíte. A veškeré vaše argumenty v tu chvíli nejsou k ničemu, protože, jak říkají moudří angličané: Safety first... tedy bezpečnost na prvním místě. VAŠE bezpečnost. Vaše a vašeho dítěte, které by pro vás mělo být tím nejcenějším, co v tu chvíli máte.
Protože, rozhodnu-li se, že vás do autobusu nepustím, není to ani proto, že se mi nelíbíte, ani proto, že máte ošklivý kočárek a ani proto, že mi včera žena neuvařila večeři. Je to proto, že to v tu chvíli není bezpečné. Ať se vám to tak zdá nebo ne.
Na jedné plošině vozidla smí být přepravován: b) ve vozidlech povrchové dopravy na vyhrazené plošině pouze jeden dětský kočárek; řidič může podle provozní situace povolit přepravu dalších kočárků.
A tady pozor! Na každé PLOŠINĚ, ne v každém vozidle. Pokud má tedy běžný autobus pražské MHD dvě plošiny pro kočárky, lze v něm legálně přepravovat kočárky dva!
Pokud řidič rozhodne o přepravě dalšího kočárku, je to na jeho zodpovědnost, on je zodpovědný za bezpečnost všech cestujících. Drtivá většina autobusů v systému PID má homologaci pro přepravu jednoho kočárku. Při následné dopravní nehodě, při které dojde k vážným následkům, může soudní znalec operovat tím, že při převozu jen jednoho kočárku by se pravděpodobně nic nestalo.
Pokud řidič nebo jiná pověřená osoba z důvodu okamžité přepravní situace přepravu dětského kočárku odmítne, nesmí cestující s dětským kočárkem do vozidla nastoupit.
NÁSTUP DO VOZIDLA MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
![]() |
(zdroj: PID) |
Pokud jste dala znamení řidiči a on vám dal zpět signál, že o vás ví (tzn. mávnul, kývnul hlavou, usmál se... a nebo jen navázal oční kontakt), nic vám nebrání nastoupit. Ale jak?
Cestující s dětským kočárkem je povinen do vozidla povrchové dopravy nastoupit a vystoupit z něj jen dveřmi označenými příslušným piktogramem a kočárek umístit na přilehlé plošině.
To nám říkají přepravní podmínky. Nutno říci, že při nástupu by měl být kočárek vždy před vámi - takže ho tlačíte. Nadzvednete jeho přední kolečka, vložíte je na podlahu autobusu, nadzvednete kočárek a zajedete s ním dovnitř. Pokud máte tzv. golfky a jejich přední kolečka vám začnou ujíždět do stran, máte to trochu ztížené, ale pokud máte takhle "pitomý" kočárek tak, za a) už jste na to zvyklá a za b) si to natrénujte na nejbližším obrubníku :-)
![]() |
(zdroj: PID) |
Nastupovat pozadu a tahat kočárek za sebou jako rudl po schodech není příliš moudré a zavání to úrazem.
A více, než kdy jindy zde platí pravidlo z předchozího dílu: NA AUTOBUS SE NEBĚHÁ, NA AUTOBUS SE ČEKÁ!
Vězte, že dobíhání s kočárkem je ten nejhloupější nápad, co vás může napadnout. Předně, ve chvíli, kdy doběhnete, je již zpravidla ukončen nástup a výstup cestujících a vy tak svým pozdním nástupem způsobíte jen zdržení a zmatek, neboť vám ostatní cestující musí udělat místo na plošině pro kočárky a než se tam správně poskládáte, zajistíte kočárek a sebe, tak to chvilku trvá. Za další, bežíte-li zezadu od zadní části autobusu, nemůžete dát vědět řidiči o svém úmyslu nastoupit a on vám těžko dá znamení, že je možno bezpečně nastoupit.
A chcete-li se zachovat jako ukázková Matka Roku, pak dobíhejte s kočárkem ze strany (řidič vidí cca metr na strany od autobusu) a ve chvíli, kdy zní zvukové znamení o tom, že se dveře budou uzavírat, tak ten svůj poklad vražte do dveří, aby se nezavřely. To bych osobně na místě kvalifikoval jako pokus o vraždu dítěte (§ 140, odst.3, písm. c trestního zákoníku, sazba 15-20 let).
UMÍSTĚNÍ KOČÁRKU V AUTOBUSE
Nastoupila jste do autobusu, při nástupu se vám podařilo potomka nevyklopit, dokonce vám ostatní cestující uvolnili místo na plošině pro kočárky... a tady začíná ta pravá přehlídka kreativity maminek na téma, jak co nejefektivněji zprovodit potomka z tohoto světa.
Ale nejprve trochu suché teorie:
Kočárek musí být umístěn na místě označeném piktogramem kočárku. Kočárek nesmí překážet v nástupu, výstupu a ostatnímu pohybu cestujících ve vozidle. Po dobu jízdy je nutné kočárek řádně zajistit proti samovolnému pohybu po vozidle a být během přepravy u kočárku a dbát na bezpečnost dítěte.
Ano, tak umístění kočárku je asi celkem jasné... i když se najdou princezny, co si sednou na sedačku, zpravidla směrovanou kolmo k pohybu vozidla a kočárek si dají před sebe do uličky (velmi často ony zmiňované golfky, které samy o sobě mají stabilitu třínohé stoličky po pradědovi. Protože v tu chvíli maminka bezpečně sedí a má plnou stabilitu a kočárek je zabržděný, samozřejmě jej nebude držet za madla, ale plně se oddá svému mobilnímu telefonu.
Chcete vědět, co se stane ve chvíli, kdy řidič bude muset z důvodu dopravní situace neočekávaně prudce zabrzdit? Maminka se mírně nakloní v sedačce, maximálně si dá makovičkou o štangli... což v tomto případě může být jen k užitku, páč se jí tam třeba rozsvítí, zato její andílek, i s kočárkem, do kterého je (v lepším případě) připoután, se proletí na exkurzi ke kabině pana řidiče, kde ho rozhodně nebude čekat měkké přistání. Jak se vám ta představa líbí? Nic moc, co? A stačilo jen trochu myslet a předvídat...
Podobné, i když trochu mírnější následky, může mít pak "zaparkování" sice na správné místo, leč kolmo ke směru jízdy. Stejně jako v osobáku neudržíte při nárazu dítě, co máte na klíně, stejně tak neudržíte kočárek, který se prostou fyzikou při brzdění převrací. A s ním vaše dítě!
Takže jediné správné a bezpečné umístění kočárku je vždy na plošině, k tomu vyhrazené a vždy ve směru jízdy. Tedy kola kočárku musejí směřovat tam, kam směřují kola autobusu. Kočárek musí být vždy zabržděný a vy se musíte plně věnovat situaci ve vozidle a vašemu dítěti.
VÝSTUP S KOČÁRKEM
![]() |
(zdroj: PID) |
No, to je kapitolka sama pro sebe a občas je pozorování maminek vystupujících z autobusu neuvěřitelně absurdní panoptikum. Když už se pořád opírám do těch kočárků typu golfky, které sám považuji pouze za doplňkové a krátkodobé řešení přepravy potomka a v životě bych jej nepoužil na přepravu dopravním prostředkem, je vystupování s nimi skvělou ukázkou efektu "Matka Roku".
Moc se za to omlouvám, ale jak jinak nazvat situaci, kdy matka tlačí při výstupu kočárek před sebou, načež jí přední kolečka sklouznou z okraje autobusu, kočárek se prudce a náhle nakloní dopředu (jak víme, dítě v golfkách sedí zády k matce), dítě vyletí kupředu, naštěstí zadrženo bezpečnostními pásy kočárku, jinak by se rozpláclo o ostrůvek jak dlouhé tak bystrozraké. Načež naše Matka dokončí manévr tím, že vysune z autobusu i zadní kolečka a ta působením gravitace dopadnou z výšky na nástupiště.
Nutno podotknouti, že aby dopadla na nástupiště, musí matka kočárek buď "popohodit" nebo mírně rozjet, aby překonala mezeru mezi autobusem a okrajem nástupiště. No, fakt bych v tu chvíli v tom kočárku nechtěl sedět.
Jen si to tak v duchu promítněte z pohledu toho dítěte :-) Nechám vám chvilku na spuštění krátkého filmu ve vaší fantazii a až ho dokoukáte, tak mi nadávejte za ten "vykojený mozek".
...
Hotovo? Docela thriller, co? A to vídáme dnes a denně.
Takže, jak je to správně?
![]() |
(zdroj: PID) |
Výstup s dětským kočárkem je cestující povinen včas signalizovat řidiči (před zastavením vozidla v zastávce) stisknutím tlačítka se symbolem kočárku nebo stisknutím tlačítka „Znamení k řidiči“.
Tedy, pokud na příští zastávce hodláte vystoupit s kočárkem a nenechat ho tam řidiči jako suvenýr, pak včas (tedy ideálně po odjezdu z předchozí zastávky), stiskněte tlačítko "Výstup s kočárkem". U řidiče na palubní desce se objeví symbol kočárku a on tak dopředu může počítat s tím, že se vám bude muset pověnovat .-) Tedy zajet na další zastávce co nejblíže k nástupnímu ostrůvku (pokud tam nestojí taxikář či zásobování a neblokuje příjezd do zastávky), snížit světlou výšku vozidla a hlavně vám dát dostatek času k výstupu.
A jak vystoupit? Jediný správný a bezpečný způsob je, kdy vy, jako rodič, vystoupíte z vozu první, ideálně pozadu (aniž byste se sama přizabila :-) a pak vyndáte kočárek naprosto shodným způsobem, jakým jste jej naložila.
Tedy nejprve zadní kolečka na nástupiště, pak nadzvednout přední část, která je dosud v autobuse a vyjet s kočárkem ven. A je to. Vy jste přežila, váš andílek přežil... a všíchni žili šťastně až do smrti. Za předpokladu, že vás v zápětí nenapadl telecí nápad přejít vozovku za nebo před stojícím autobusem. V tom případě R.I.P.
NĚCO NA ZÁVĚR?
Ano... dva další příklady. Stará paní s kočárkem... a v kočárku jokšírek s mašličkou.
Chápu, že je to její miminko, leč přepravní podmínky hovoří jasně:
Přeprava kočárků sloužících pro přepravu věcí je zakázána.
Ano, v tomto případě je skutečně zvíře považováno za věc a taková přeprava není možná. Samozřejmě, že to většina řidičů asi nebude řešit, ale v případě situace s více kočárky je jasné, který půjde první z kola ven. Pro přepravu zvířat platí jiná ustanovení přepravních podmínek, ale o těch třeba jindy.
A nerozlišuje se, zda je v kočárku psík, halda novin, basa s pivem...
Přeprava prázdného dětského kočárku je dovolena pouze v době snížených přepravních nároků. Za tento kočárek zaplatí cestující cenu podle Tarifu PID. Podmínky pro přepravu jsou shodné s podmínkami pro přepravu kočárků s dítětem s tím, že kočárek s dítětem má při nástupu do vozidla přednost.
Kočárek s dítětem se přepravuje bezplatně ve všech prostředcích PID.
Závěrem mi dovolte vložit odkaz na úžasné video Dopravního podniku hl.m. Prahy o cestování s kočárkem v autobuse:
Máte kolem sebe někoho, kdo sice neřídí autobus, ale třeba kočárek nebo přírůstek do rodiny teprve čeká? Nebo někoho o kom si myslíte, že by se mu blog líbil? Pak budu rád za každé sdílení 😉👍
Velmi rád si přečtu i vaše zkušenosti. Psát mi můžete na Facebook, Instagram i do emailu blog@busdriver.cz (kontakty jsou pod příspěvkem).
Váš BusDriverCZ
Čtěte dále: Atlas cestujících, část třetí - Nekalé živly
---
A pokud chcete zprávy z první ruky, budu rád za sledování:
Facebook: Bus Driver CZ
Instagram: @busdrivercz
Email: blog@busdriver.cz
Komentáře
Okomentovat
Děkuji Ti za komentář :-)