Ahoj přátelé,
děkuji za skvělé ohlasy na první část Atlasu cestujících, vidím, že jsem se nemýlil, že s první sedačkou (tzv. babosedem), máme všichni podobné zkušenosti. Kolega z Německa mi napsal, že u nich je situace stejná, s tím rozdílem, že cestující nastupují do autobusu na konečné ještě před nájezdem na výchozí zastávku, (je přece zima) a asistují mu při svačině. Lákavá představa.
Velmi rád si přečtu i vaše zkušenosti. Psát mi můžete na Facebook, Instagram i do emailu blog@busdriver.cz (kontakty jsou pod příspěvkem).
Dneska se podíváme na zvláště výživný druh a tím je Dobíhač Obecný.
Ale nejprve pár slov z praxe:
Co je nového v našich luzích a hájích?
Dneska jsem měl opět prima zážitek. Líbí se mi, jak Dopravní podnik předpokládá, že řidiči autobusů bez jakýchkoli problémů ovládají čtení myšlenek. Tedy automatickou znalost toho, co přece každý ví...
Prvním příkladem je to, co jsem tu popisoval už v jednom z předchozích příspěvků, kdy jsem u podniku začínal a to jsou místa střídání. Věc, která je zcela jasná pro každého řidiče, co tu jezdí alespoň pár měsíců. Nedejbože, že ale nastoupíš jako nováček. V naší mobilní aplikaci pro řidiče (což je mimochodem skvělá záležitost, ve které se dozvíš, jaké máš naplánované směny, kolik máš odpracováno, kolik máš odjetých km, jestli tvé přidělené auto má nějaké nemoci atd.), se vždycky u dané směny dozvíš, kde střídáš. Tedy samozřejmě, pokud jdeš na odpolední směnu. Ráno jezdíš z garáže ;-)
Teda, kde střídáš... Ne tak doslova. Dozvíš se například, že střídáš na Proseku. Ok... jenže tam na té křižovatce jsou 4 autobusové zastávky. Hmm... když to zúžíš na linku, kterou jedeš, ok, zbydou ti dvě. Teď si všichni klepou na čelo... vždyť je to jasné, vždycky se střídá na té a té... No jo, když to víš, je to brnkačka... až na to, že jako nováček to nevíš. A... pak jsou výjimky.
Klíčovští ví... všechny linky, co jedou z Vysočanské směrem na Kobylisy střídají na Proseku ve směru Kobylisy... až na 152. Ta střídá v protisměru. Jak to mám ku..a vědět, když je v apce napsáno "Prosek"???
Kačerovští ví... spousta linek střídá na Smíchovském nádraží. Na otočce. Až na... 129, ta střídá vzadu na obratišti tramvaje, což je flák cesty pěšky. Jak to mám ku..a vědět, když je v apce napsáno "Smíchovské nádraží"???
A tak dále. A víte co? Ona se pak každá minuta počítá a když běháte jak pitomci po zastávkách a hledáte, kde vlastně máte střídat... vyjukaní jako nováčci ze všeho a ještě k tomu tohle... třeba by stálo za to, to do té apky k místu střídání připsat... Jen nápad :-)
---
A dneska perlička. Na Klíčově máme oproti Kačerovu jednu výhodu. YES! Nemáme ty debilní schody, které měří asi kilometr a musejí se vyšlápnout pokaždé při cestě od metra na garáž!
To ale teď nemyslím. Myslím to, že každý autobus na ploše má svoje místo na zaparkování, označené číslem. Skvělá (a logická) věc. Na Kačerově jsme měli plochy 1 - něco... myslím 7, to není důležité. A ráno, když jste se dozvěděli, jaký máte přidělený bus, koukli jste na nástěnku a pod jeho evidenčním číslem jste si našli, že je na ploše 2... Abych nekřivdil, je tam ještě počítač, kam když zadáte číslo autobusu, ukáže vám to křížek, kde stojí. Beztak jdete na plochu a hledáte. Horší je, když se přes ten počítač zapomenete mrknout a hledáte na té ploše nablind... ale to je asi vaše chyba :-)
Nicméně systém, kde ráno kouknu na ev. číslo přiděléného vozu a podle rozpisu hned vím, že stojí na místě 518, je perfektní. Až na... dnešní ráno. Mám autobus 6769, kouknu na rozpis a hle... je na stání 518! Bezva. Tak tam ťapu. Ne, že by to bylo jako Praha - Prčice, ale pár kroků to na plochu je. Přijdu tam, 515, 516, 517... 518.
Leč... něco je špatně. stojí tam bus 5720 (nebo tak něco). Kouknu na vedlejší zaparkované busy a jejich čísla... 6766, 6767, 6768... 5720... 6770. Hmm, tady je někdo blbej... Jsou tři ráno a moje mozková kapacita se pohybuje v základních (rozumněj, ne příliš vysokých), otáčkách.
Hmátnu po telefonu a volám garážmistrovi. Přesto, že mu to vysvětluju po lopatě už asi potřetí, vůbec nechápe, co po něm chci. Pak se dohodneme, že volám dobře... jenže na Kačerov :-D :-D :-D
Hmm... uložená čísla :-) Omluvím se mu a vytočím číslo garážmistra klíčovského. Ten pochopí mnohem rychleji, co mám za problém a suše mi oznámí, že můj autobus stojí u brány, protože: "to jede linku 120/1 a už asi pět let vám to tam dáváme, abyste nemuseli chodit na plochu..."
JAK TO MÁM KU . . A VEDĚT ???
Tak jsem mu poděkoval a šel z plochy na bránu pro autobus. Deset minut v pytli. A každá minuta se ráno počítá. Ještě, že nemrzlo...
Lidi, přemýšlejte trochu o tom, že tyhle informace se fááákt v kurzu neučí a to, že si myslíte, že to všichni ví, nemusí být pravda. Říkal jsem si ok, jsem na Klíčově 4 měsíce i s cestou... tak jsem to říkal parťákovi, co mne na té 250 střídal a který je u podniku podstatně déle. A víte co? Slyšel to prvně!
Ach jo...
No a jinak. V pondělí jsem předával parťákovi auto s prázdnou přední gumou. Jak, proč... nevím. V úterý jsem naše auto měnil, protože odešla baterka nebo alternátor. A ve středu jsem jezdil s tou 6769. Tak jsem se naší 6971 svezl alespoň z Vysočanské na Letňanskou v rámci střídání :-)
Tolik asi k souhrnu zážitků a nyní...
---------------------------------------------------
Jmenný atlas cestujících (nejen) pražské MHD
Dobíhač Nedochvilný
- velmi běžný druh, se kterým se setká každý řidič několikrát za den. Překvapivě i tento druh má několik poddruhů, které se mohou v lecčems lišit.
Běžný Dobíhač Nedochvilný je osobou, která dosud nepochopila zavedený systém času. Ačkoli jízdní řád zcela jasně udává čas odjezdu autobusu ze zastávky, Dobíhač bere tento údaj jako zcela orientační a spoléhá se na to, že:
a) autobus bude mít zpoždění
b) řidič bude slušný a počká na něho, než doběhne těch slabých 500 metrů
c) nějaký solidární cestující přidrží dveře, aby se nezavřely a tím značně přispěje k likvidaci mechanismu dveří
d) jiný debilní důvod...
Definice: Povinností každého cestujícího, který chce jet danným spojem je být na zastávce včas. Což obecně znamená minimálně 2 minuty před uvedeným časem odjezdu v jízdním řádu. Na mezinárodních a dálkových linkách je pak doporučeno být na zastávce alespoň 15 minut předem.
V Praze zmeškání autobusu nebývá zase tak velký problém. Intervaly mezi jednotlivými spoji nebývají dlouhé. Prostě si počkáte na další.
U Dobíhače Běžného je však velká naděje, že nenarazí-li na "nehodného" řidiče, přece jen se sveze. Za předpokladu, že se nejedná o jeden z níže uvedených poddruhů. Pokud totiž běžný řidič uvidí ve svém zorném poli, tedy zpravidla buď před sebou nebo ve zpětném zrcátku běžící postavu, se zavřením dveří počká. Je třeba si však uvědomit, že řidič si ve chvíli, kdy je ukončen nástup cestujících hlídá levé i pravé zrcátko a je velká šance, že vás přehlédne. V levém totiž hlídá provoz za autobusem, zda bude mít volný výjezd ze zastávky a v pravém kontroluje, zda může bezpečně zavřít dveře, aniž by tam někoho přivřel.
Tady musím mírně odbočit k naší mládeži... velkou zábavou je, ve chvíli, kdy zvoní varovný zvonek a dveře se zavírají: - vyskočení z autobusu na poslední chvíli, - pokusy vytáhnout za ruku spolužáka se kterým se loučím, - vystrčení ruky z autobusu a její zastrčení na poslední chvíli, než se dveře dovřou... a podobné telecí nápady. To máte vždycky chuť zatáhnout ruční brzdu a vyfackovat je z autobusu ven. Naštěstí mne v 99% případů přemůže vrozená lenost.
No, to byla jen vsuvka ke zvednutí hladiny adrenalinu... teď zpátky k Dobíhačům.
Uvědomte si, prosím, že řidič vidí podélně kolem autobusu dopředu a dozadu. Nevidí do strany. Běžná situace, kdy maminka s kočárkem (což je zcela specifická samostatná skupina v Atlasu cestujících a budeme se jí zevrubně věnovat v některém z dalších dílů a vězte, že je to výživné...), pokud tedy taková mamina zmerčí autobus, kterým by se ráda svezla, na poslední chvíli a přibíhá k němu kolmo, řidič nemá šanci ji vidět. Pokud navíc ta moudrá hlavička stihne doběhnout ve chvíli, kdy zvoní zvonek a pohotově vrazí kočárek se svým nejcenějším pokladem do zavírajících se dveří a řidič ji tak zahlédne v poslední vteřině před uzavřením... říká si o pěkný průšvih.
A to pomíjím fakt, že nástup s kočárkem je třeba řidiči signalizovat před nástupem a včas (z čehož vyplývá, že dobíhání s kočárkem je v podstatě nesmysl).
Poslední poznámkou k Dobíhači Běžnému, případně k jiným druhům, kterým se zázračně podaří se do autobusu nakonec dostat... víte, co je očekávané, slušné a vhodné?
P O D Ě K O V A T.
Dobíhač Fitnesák
Tento poddruh je také velmi běžný a přivádí řidiče k šílenství. Pokud je jeho výskyt v dané lokalitě příliš častý, může zapříčinit to, že řidič, jenž se s ním pravidelně setkává, ztrácí více a více ochotu čekat na jakékoliv dobíhající cestující, což může vést až k situaci, kdy zavře před nosem každému, kdo není na zastávce včas.
Jak jej poznáte? Autobus stojí v zastávce, chystá se k odjezdu a řidič před nebo za autobusem zaznamená běžícího člověka. Je vidět, že se fakt snaží doběhnout. Má "jazyk na vestě", a běží, seč mu síly stačí. Jen nelida by na něj nepočkal. Tak řidič čeká s prstem na tlačítku dveří, trpělivě, Dobíhač se blíží, už je u autobusu, dobíhá ke dveřím... míjí je, běží dál, koukne na chytré hodinky, jestli je jeho tepová frekvence v normě, zatne zuby, doběhne na nejbliší semafor, tam beží na místě, aby nevychladl... a splnil svůj cíl, každé ráno si dát kiláček nebo dva...
Řidič si pomyslně odplivne, zanadává, zavře dveře a odjíždí. Pokud v té chvíli zahlédne skutečného Dobíhače Běžného, věřte, že ho nedoběhne.
Dobíhač Vybíravý
Dalším poddruhem je Dobíhač Vybíravý, kterému, slovy klasika: "nic po vůli, nic po chuti", aneb který vybírá, až často přebere. Že tomu nerozumíte? No... popravdě... já taky ne a to vím, o čem mluvím. Tento druh mám opravdu problém pochopit a jeho myšlenkové pochody by bylo třeba prozkoumat v Ústavu duševního zdraví profesora Chocholouška.
Klasická situace, která je nám již známa. Autobus stojí v zastávce, chystá se k odjezdu a řidič před nebo za autobusem zaznamená běžícího člověka. To už tu bylo. Tenhle však evidentně běží na váš autobus. A protože jako zkušený řidič víte, jak dlouho trvá zvonění zvonku do zavření dveří...
Hele lidi, já tady fakt musím odbočit. Už jsem chtěl u předešlého druhu, ale ono je tomu fakt potřeba rozumět, protože jak jsem zjistil, velká většina cestujících nemá vůbec představu, jak ten systém otevírání a zavírání dveří funguje. A i z toho vzniká řada nedorozumnění. Často si totiž lidi myslí, že řidič drží tlačítko, kterým zvoní a může ho držet klidně hodinu a ono to bude hodinu zvonit a pak zmáčkne druhé tlačítko a tím dveře zavře. Omyl.
-----------------------
Systém funguje tak, že tlačítko na dveře je jen jedno. To zmáčknete ve chvíli, kdy je ukončen nástup cestujících (nebo, abyste popohnali frajera, co jednou nohou stojí v autobuse, druhou má na chodníku, u ucha telefon a vykecává se) a začne znít zvonek. A teď pozor, přijde klíčová věta, kterou 95% cestujících nikdy neslyšelo a těch zbývajících 5% ji ignoruje:
(levé červené tlačítko slouží k otevření a zavření předních, pravé pak zadních dveří bez ohledu na to, kolik jich je - liší se dle typu autobusu. PS: jako sorry za ty chlupy, ale když máte doma křížence huskyho, máte chlupy prostě všude :-D )
Smluvní přepravní podmínky PID, část 4 B, odstavec 13. Cestujícímu při přepravě v zájmu zajištění bezpečnosti jeho i ostatních osob není zejména dovoleno: a) nastupovat nebo vystupovat, pokud je dávána zvuková nebo světelná návěst...
neboli, přeloženo do lidštiny: Zazní-li zvukové znamení, nevstupujte do prostoru dveří !
Nikoli tedy:
Zazní-li zvukové znamení:
- co nejrychleji se nacpěte do dveří, ať se tam ještě dostanete,
- vražte mezi dveře, kočárek, hůl, chodítko, berle, dítě, vlastní kebuli, ať se dveře nezavřou (pozn. stejně se zavřou, nemají fotobuňku... a může to bolet),
- zvedněte konečně oči od telefonu a snažte se urychleně vystoupit
- atd.
Jakmile zazní zvukové znamení, dveře se cca po 5 sekundách začnou AUTOMATICKY zavírat. Celý proces zavření dveří tak trvá cca 10 sekund. 5 sekund zní zvonek a 5 sekund se zavírají dveře. V některých typech autobusů lze zavírací sekvenci přerušit opětovným stiskem tlačítka a ta je okamžitě přerušena a zvonek utichne, případně se dveře, ačkoli započaly se zavíráním, znovu otevřou.
U jiných, zpravidla starších typů autobusů v pražské MHD, se započne uzavírání dveří vždy a řidič má možnost sekvenci přerušit až ve chvíli, kdy se dveře začnou opravdu zavírat, tedy v posledních cca 4 sekundách.
Aneb pravidlo: NA AUTOBUS SE NEBĚHÁ, ALE ČEKÁ !
-----------------------
...a zpátky k našemu Dobíhači Vybíravému. Jak jsem řekl, zkušený řidič ví, za jak dlouho se mu dveře zavřou a tak čeká na dobíhače a jakmile se ten přiblíží k autobusu, řidič zmáčkne tlačítko. U běžně myslícího Dobíhače Běžného je další situace následující: cestující dobíhá, zvonek zvoní, cestující vbíhá do autobusu, dveře se zavírají, cestující, (v lepším případě), poděkuje a autobus se odlepuje od chodníku a vyráží na další štaci.
Avšak... u Dobíhače Vybíravého se situace mírně liší, tedy: cestující dobíhá, zvonek zvoní, cestující míjí nejbližší dveře, zvonek zvoní, cestující míjí další dveře, dveře se zavírají, cestující doběhne ke třetím dveřím, které jsou však v tu dobu již uzavřené, funí jak nosorožec v říji a zběsile mačká tlačítko na dveřích. Autobus se odlepuje od chodníku a vyráží na další štaci.
Jako sorry... mně to hlava nebere. Já chapu lidi postižené obsedantně kompulzivní poruchou, ale o tom, že by byl někdo pudem nucen nastupovat do autobusu jen a pouze jedněmi určitými dveřmi... no, jeho smolík...
Dobíhač Utajený
- tento druh je záhadou všem řidičům a jen ti nejlepší jej dokážou rozeznat. Zpravidla se totiž jedná o zcela nenápadného jedince, který na první pohled Dobíhače připomíná. Má zrychlenou chůzi, toužebný pohled, který je však upřen kamsi podél autobusu, někdy, když je pohybově znevýhodněn berlemi, chodítkem apod. dělá nepřirozeně rychlé pohyby. Avšak... za celou dobu, kdy sedíte, máte prst na tlačítku dveří a hypnotizujete jej pohledem, abyste ze sebemenšího gesta, očního kontaktu, zamrkání, čehokoli, vyčetli, zda se jedná o dobíhače či jen chodce, který následně váš autobus mine a bude pokračovat ve své ranní procházce pro rohlíky, se na vás nepodívá a ni prstíčkem nenaznačí, zda s vámi hodlá sdílet prostor autobusu.
Další postup je na řidiči. Buď zariskuje a posečká nebo dveře zavře a odjíždí. I tak někdy celá situace zůstane záhadou. Dveře se zavřely, autobus se rozjíždí a chodec zastavil na zastávce. Odpočívá? Lituje, že nedoběhl? Čeká na jiný spoj? Jeho tvář je nečitelná jako kamenná tvář rudého muže u besedního ohně. A tak se to asi nikdy nedozvíme...
----------------------------
A některé nejběžnější důvody, proč na vás řidič nepočkal nebo znovu neotevřel dveře po jejich uzavření?
- autobus má zpoždění. Uvědomte si, že každý z cestujících v pražské MHD plánuje na minuty. Přestupy, příjezdy, odjezdy. Všichni chceme být včas tam, kam jedeme. Otevření a zavření dveří, spolu s nástupem cestujícího zabere cca 30 sekund. Že to není mnoho? Od zastávky na další zastávku je to v Praze zpravidla 2-3 minuty, zpravidla méně. Pokud by řidič z deseti zastávek (tedy cca 15-ti minutové cestě), na každé druhé zastávce ztratil 30 sekund oproti jízdnímu řádu, bylo by to ve výsledku zpoždění 150 sekund... tedy 2,5 minuty. Nepočítáme, že tím přijde o preference na semaforech... a že se mu na konečné zkrátí jeho bezpečnostní přestávka. Asi jako kdyby vaši 30 minutovou přestávku na oběd šéf zkrátil obden na 15 minut. Nepříjemné, že? To, že se pak zpoždění načítají a autobusy nejezdí všas a vy nadáváte, je jen další efekt.
- řidič na frekventované zastávce již jednou i dvakrát dveře znovu otevřel, ale ačkoli např. z výlezu metra proudí další lidé, donekonečna to dělat nejde
- za autobusem v zastávce čeká na odjezd další autobus nebo tramvaj
Vězte, že jen u zcela vadných jedinců je důvodem škodolibost, zloba, nesnášenlivost a celková znechucenost jak cestujícími, tak jejich vlastní prací, životem a vesmírem vůkol.
Vždy si tak prosím rozmyslete, než rozkliknete aplikaci PID a začnete psát stížnost, že na vás ten hulvát nepočkal. A zamyslete se, zda jste vy udělali vše správně. Byli jste na zastávce včas? Stáli jste na zastávce viditelně? Měl váš vlkodlak košík? Necítil z vás řidič už kilometr před zastávkou alkohol? Neblížili jste se k autobusu příliš vrávoravým krokem s lahví vodky v ruce?
Pokud si na všechny tyto otázky odpovíte ve smyslu toho, co bylo v tomto příspěvku uvedeno, není jediný důvod, aby se vaše cesta neuskutečnila. A pokud navíc řidiče při odchodu pozdravíte, věřte, že vaše karma vystřelí až do vesmíru a vaše čakry se roztančí, jak třpytky na rohu duhového jednorožce :-)
Váš BusDriverCZ
Čtěte dále:
---
A pokud chcete zprávy z první ruky, budu rád za sledování:
Facebook: Bus Driver CZ
Instagram: @busdrivercz
Email: blog@busdriver.cz
Komentáře
Okomentovat
Děkuji Ti za komentář :-)