Ahoj, zítra to budou dva měsíce od chvíle, kdy jsem se vydal na samostatnou linku bez dohledu statného ošetřovatele . A pořád jsem ucho :-) No jo no, dva měsíce s ještě neoschlým razítkem na smlouvě z vás neudělá řidiče seniora. Zatím mi přijde, že déle jak já, je tam každý. Ale to je na začátku normální. Naštěstí vídám na garážích další dva kluky z kurzu a třetího mám za parťáka. Kam se poděli další dva netuším. Den za dnem utíká jak voda. Z linky na linku, přesně podle turnusu a v zálohách zpravidla dostáváme další linky, které bychom jinak neměli. Takhle je možnost si projet všechno, co garáž obsluhuje. Někdy je to záhul a někdy leháro. Asi jako všude. Nicméně, stále řídím s úsměvěm na tváři, pokud zrovna nenarazím na blbce na silnici nebo nedejbůh v autobuse. Ale to se stává maximálně jednou za... ... ... den? No, řidiči jsou občas jak praštění polenem a cestující někdy na první dobrou nepochopí, co jsem mu chtěl naznačit, ale důležité je, že se nakonec vždycky domluvíme...
aneb autobusákem krok za krokem z Anglie do srdce Evropy